Bavorský teplokrevník
Bavorský teplokrevník
Bavorský teplokrevník je starobylé plemeno s poměrně novým jménem. Původně se totiž jmenoval rottaler, kůň z údoli řeky Rott. Tato řeka protéká Švábskem a vlévá se do Dunaje nedaleko Ulmu a v jejím okolí se odedávna choval poněkud těžkopádný, ale spolehlivý ryzák, všestranný a vysoce oceňovaný pracovní kůň. V dobách křižáckých válek v 11. století se zdejší koně cenili skoro stejně jako frísové. Později, v 16. století, tyto koně soustavně choval klášterní hřebčín v Hornbachu a Worschweileru v okolí Zweibrückenu. V polovine 20. století byl zušlechtěn anglickým plnokrevníkem a dostal nové jméno s širší působností.
Rottaler byl těžký teplokrevník vhodný pro zemědělské práce a dopravu a v předminulém století sloužil i v armádě pro jednotky kyrysníků, protože byl dostatečně robustní a silný. Moderní bavorský teplokrevník je podstatně lehčí a pohyblivější a uplatňuje se především ve sportu, a to v drezúře a v parkuru.
Typickým znakem bavorských teplokrevníků je zbarvení srsti. Již rottaler byl vždy ryzák syté, výrazné barvy. Moderní bavorský teplokrevník je silně ovlivněn plnokrevníkem, má velmi hezkou hlavu a dlouhý, elegantní krk. Tělo je výborně stavěné, svalnaté, ale ne těžké, se silným předhrudím, šikmou lopatkou a dobře klenutými žebry hlubokého hrudníku. Tím se liší od rottalera, který měl hrudník příliš sudovitý. Nohy jsou štíhlé, dlouhé, dobře osvalené s dobrými klouby a výbornými, zdravými kopyty. Kosti jsou velmi kvalitní. Ocas je dosti vysoko nasazen. Moderní bavor je větší než rottaler, v průměru má v kohoutku kolem 163 cm. Výraz koně je bystrý a dobromyslný, krátké uši jsou velmi pohyblivé, úhledné.