Norický kůň
Norik, chovaný a šlechtěný po několik stovek let v hornatých oblastech Rakouska, je přitažlivý lehký tažný kůň. Je silný a vytvalý a je znám především svou klidnou povahou, zdravýma nohama a jistým krokem. Tyto vlastnosti z něj činí ideálního koně pro práci v obtížném hornatém terénu. Jako u většiny koní navzdory jeho prastarým kořenům dlouhou dobu neexistoval oficiální chovný program. Kniže arcibiskup salcburský založil plemennou knihu před nějakými 400 lety. Tímto okamžikem byly stanoveny stardarty plemene a začaly vznikat plemenné farmy.
Díky své ododnosti a schopnosti vykonávat těžkou práci se norik stal oblíbeným koněm po celé Evropě. Vyvinuly se různé druhy včetně bavorského koně, který je znám jako jihoněmecký chladnokrevník a chová se v Dolním a Horním Bavorsku. Různé barevné linie, mající původ v andaluských a neapolských koních, ovlivnily vzhled dnešního plemene i jejich grošované a tygrované zbarveni.
Popis plemene
Výška: hřebci 162,5 - 172,5 cm, klisny 152,5 - 172,5 cm
Zbarvení: tmaví hnědáci, ryzáci, vraníci, bělouši a tygři, bílé znaky na těle jsou nepřípustné, příliž mnoho nebo příliž velké bílé znaky na hlavě nebo nohách nejsou žádoucí.
Stavba těla: Rovný profil, široké nozdry, středně velké oči, středně dlouhý krk s hustou vlnitou hřívou, dobře stavěné plece, široký hluboký hrudník, středně dlouhá osvalená záď, dlouhé nohy se silnými předloktími, velké suché klouby, dobrá zdravá kopyta.
Zajímavost
Toto plemeno získalo své jméno podle starověkého státu Noricum. Nicméně původ norika lze vystopovat až do předřímských dob, kdy byl v Soluni vyšlechtěn těžký válečný kůň. Koně tohoto typu byli přivezeni Římany do Norika. Zde byli kříženi s dalšími chladnokrevníky této oblasti a přizpůsobili se podmínkám svého nového prostředí.
konici
(ajka, 13. 8. 2010 9:27)