Terský kůň
Terský kůň
V bývalém SSSR je mnoho velkých oblastí porostlých hlubokými lesy či stepí a také vysoké, rozsáhlé hory s krutým podnebím, kde se život po celá léta nezměnil. Na počátku 20. let Sověti podporovali chov místních plemen koní, přizpůsobených drsnému prostředí a přitom vyhovujících místnímu hospodářství. Zlepšovali je přikřížením lepších koní i výběrovým chovem. Jako důležitý prostředek zkvalitnění byly ve výběrovém procesu používány výkonnostní zkoušky.
Terský kůň zdědil celkový vzhled araba, ačkoliv je o něco vyšší, a jeho elegantní chody. Hřebci měří průměrně 152,5 cm a klisny 145,2 cm. Ve zbarvení převládají smíšení bělouši, nebo čistě bílí koně se stříbrným nádechem. Hlava je krásná, jemná a připomíná araba. Ve výrazu se zrcadlí inteligence a dobrý charakter terského koně. Oči jsou velké, uši středně velké a pohyblivé. Středně dlouhý krk je vysoko nasazený, plece dobře utvářené, tělo silné s hlubokým hrudníkem. Hřbet je krátký, široký, trup kompaktní a žebra dobře klenutá. Bedra jsou svalnatá. Nohy jsou čisté, jemné, s dobře prokreslenými šlachami, obvod holeně měří 19,4 cm. Kopyta jsou pěkně zaokrouhlená. Ohon je nesen vysoko jako u araba. Hříva a ohon jsou obyčejně řídké, ale žíně jsou velmi jemné.