Kůň převalského
Kůň Převalského Kůň Převalského (Equus przewalskii) je dnes jediným žijícím druhem divokého koně. Jeho domovem byly rozsáhlé stepní oblasti centrální Asie, i když podle jeskyních kreseb pravěkého člověka se zdá, že v době kamenné žil tento typ koně i v Evropě. Ještě koncem středověku žil kůň Převalského na východním břehu Volhy, avšak již v polovině 19. století se vyskytoval pouze v džungarských stepích na pomezí dnešního Mongolska a Číny. Zde jej roku 1879 objevil ruský cestovatel N. M. Prževalskij. Na základě lebky a kůže zaslané do zoologického muzea v Petrohradě tohoto koně vědecky popsal zoolog I. S. Poljakov a na počest objevitele nazval koněm Převalského. V letech 1889 - 1903 se do zajetí dostalo 54 koní Převalského, z nichž však pouze 13 přežilo a stalo se základem dnešní celosvětové populace čítající více než 1650 kusů. V přírodě byl kůň Převalského s největší pravděpodobností vyhuben. Poslední divocí koně byli spatřeni na jaře 1968 v Mongolsku a od té doby nejsou žádné věrohodné zprávy o jejich výskytu. Kůň Převalského byl zachráněn především díky chovu v zoologických zahradách. Devadesát let trvající mezinárodní úsilí vedlo k tomu, že v roce 1990 překročil počet koní Převalského 1000 kusů a bylo možno uvažovat o jeho zpětném vysazení do přírody. Prozatím jsou připraveny tři stanice v Mongolsku a Číně, kde si koně přicházející z různých zoologických zahrad postupně přivykají na tvrdé stepní podmínky a teprve když obstojí budou vypuštěni do volné přírody